Agresorem nazývá NATO jugoslávský princ Alexander Karadjordjevic, který žije v londýnskéme xilu. 

LONDÝN (od dopisovatele LN v Británii)- Jugoslávský korunní princ Alexander má kancelář na Park Lane v centru Londýna naproti Hyde Parku. Syn krále Petara II., který zemřel v roce 1970, řekl v rozhovoru pro LN, že v Londýně se narodil a město má rád. LN s ním však nepřišly hovořit o Londýnu- zajímalo je, jak princ reaguje na letecké útoky Severoatlantické aliance v Kosovu a jak vidí svou roli v současném konfliktu. V roce 1945 narozený princ Alexander Karadjordjevic nepůsobí dojmem aristokrata: vyhlíží spíš jako povýtce úspěšný průmyslník v perfektním tmavém obleku. Jeho obchodní zájmy jsou skutečně široké - cestuje po celém světě, nejčastěji se svou druhou manželkou Katherine. Princova mladá a pohledná sekretářka nabídla kávu a hovor začal. Jak reagujete na akce aliance NATO v Kosovu? Jsem důrazně proti leteckým útokům. Nelíbí se mi, když lidé utrpí zranění. A není to boj proti lidu Jugoslávie- Jugoslávci musí být respektováni. Máme zde tragickou situaci- režim, který v posledních deseti letech působil proti zájmům lidu, a Západ, který po celou tu dobu nevěděl, jak si počínat. Nyní jsme v situaci, v níž agresor postupuje bez výslovného souhlasu OSN. To je velmi vážný faktor a otevírá se tím mnoho otázek o budoucí roli NATO v agresivní spíš než v obranné pozici. Nelze ani v nejmenším pochybovat o tom, že jediná cesta kupředu je cesta demokracie a respektování lidských práv. Avšak současná agrese bezpochyby upevnila pozici Miloševiče a jeho režimu- lidé se kolem něho sjednotili, říká princ Alexander Karadjordjevic. Voják, který odsuzuje násilí Princ Alexander je absolventem soukromé školy Gordonstoun ve Skotsku, kde svého času pobýval také následník trůnu princ Charles, a dále dvou vojenských akademií, americké a britské. Velmi tvrdě vystoupil proti terorismu a násilí, bez ohledu na to, ze které strany přichází. Všichni musí odsoudit terorismus a násilí. Osobně se vždy přimlouvám za zdravý rozum a racionální rozbor situace- jak jen jsme se mohli dostat do současné fáze? Je to výsledek neúspěchu regionu, který se snažil zavést demokracii. A zde se podle mého názoru musíme hodně učit od Čechů- chybí nám prezident Havel, řekl princ. Za mimořádně závažný problém považuje princ negativní nacionalismus a negativní působení náboženství- řekl, že srbské vedení obratně využívá obojího ve vlastním zájmu. Princ také zdůraznil, že obětí etnických čistek byli v minulosti také Srbové- dvě stě padesát tisíc až šest set tisíc Srbů v Chorvatsku přišlo o své domovy, což byla podle něho velká nespravedlnost. Nicméně termín etnické čistky považuje za odporný, stejně jako je podle něho odporná praxe, která s tím souvisí. A také odsuzuji Západ- ministři zahraničí mnoha západních zemí navštívili Bělehrad, ale nikdy se nedostavily žádné výsledky. A my, kdo jsme usilovali o demokracii a lidská práva, jsme byli Západem zcela ignorováni. Byly to nebezpečné hrátky, protisrbské hrátky. Srbský lid značně utrpěl- zatímco lidé žijí v chudobě, vůdci mají blahobyt. Ti se zajímají o moc, nikoli o lid, a to je znepokojující vývoj, poněvadž země se opíráo lid. Princ zdůraznil, že Češi v posledních letech dosáhli skvělých úspěchů, postupují mílovými kroky kupředu, zatímco Jugoslávci spějí zpátky. Ano, nyní v době agrese mám obavy o demokracii- demokracie je ohrožena, o tom nelze pochybovat . Chybějící kor una Princ Alexander hovořil také o sobě- když v roce 1970 zemřel jeho otec, král Petar II., Alexander se rozhodl, že pro sebe nechce titul krále. Proč? | | V roce 1970 vrcholilo období komunismu. Bylo to dva roky po revolučním vývoji v Československu a já jsem souhlasil s těmi, kdo říkali, že Moskva, ono "zlé impérium", bude ještě dlouho vládnout. Moje Jugoslávie byla nárazníkovým státem mezi Východem a Západem. Komunisté tehdy hlásali, že Tito dosáhne věku dvou set let. Ve skutečnosti žil jen dalších deset let, do roku 1980. Považoval jsem tehdy za nevhodné být králem v exilu. Avšak svých práv jsem se nikdy nevzdal. Kdyby se Srbsko stalo demokracií, pak monarchie může sehrát nejvýznamnější roli při nástupu opravdové demokracie- na rozdíl od hraní si na demokracii, jako tomu je nyní, při potlačování opozice a zastavování médií. Vidím před sebou významnou roli. Zachrání Srbsko monarchie? Princ Alexander navštívil Jugoslávii od pádu komunismu už třikrát. Říká, že lidé jsou báječní. Zneužívalo je několik režimů a jejich vůdců, v monarchii spatřuji záchranu. Já jsem stál vždy na pozicích demokracie. Nyní jsme dosáhli velmi odlišné situace- avšak až ta horečka přejde, až ustoupí realita té katastrofy, ano, musíme litovat současné agrese proti Srbsku - vždyť to není vina srbského lidu, lidé jsou katastrofálně zneužíváni mocí, pak monarchie bude schopná povznést se nade vše. Proč? Protože monarchie není politická strana, monarchie odsoudila nynější režim, je to síla jednoty a kontinuity. Vždyť i Evropská unie sestává z mnoha monarchií, které jsou plně demokratické a poskytují styčný bod. Ale demokracii musíme dát volný průchod- lidé musí být schopni svobodně rozhodnout o tom, která strana, která koalice bude u moci. Monarchie nevládne, monarchie kraluje. Do jedenadvacátého století vstupujeme v dosti prekérním stavu a domnívám se, že bude ještě několik let trvat, než dosáhneme zlaté éry . 

Milan Kocourek